Křížová cesta nástroje

Předmluva

2301. Může se společně modlit nebo zpívat. Doporučuje se zpívat, alespoň ty poslední sloky, stejné pro všechna zastavení.
2312. Oba sbory jsou tak sestaveny, že první sbor ukazuje Pána Ježíše v Palestině pod pohledem toho daného zastavení, zatímco druhý sbor totéž tajemství odhaluje v dnešní době.
2323. V případě, že není čas k modlitbě celé křížové cesty, může druhý sbor něco vynechat.
2334. Jednotlivá zastavení obsahují myšlenky svatosti všedního dne.
234První zastavení nám představuje dokonalé oproštění od sebe, druhé absolutní upoutání na Otce, třetí upoutání na dílo, čtvrté, páté a šesté líčí v živých obrazech vystoupení příslušných osob. Tři následující zastavení se snaží prohloubit poznatky z dosavadních postojů, aby je duše mohla vychutnat.
Desáté, jedenácté a dvanácté zastavení vedou k jistotě v Otci a učí nás stát nad smyslnými požitky, nad vlastní vůlí a nad majetkem. Třinácté a čtrnácté odhaluje přesněji plodnost.
2355. Není těžké najít a prohloubit v této křížové cestě vlastnosti inskriptia.
236Dokonalé vydání se je představeno v prvním zastavení, dokonalá oddanost ve druhém a dokonalé předávání ve třetím zastavení. Tři následující zastavení a pět posledních uplatňuje naše neomezené požadavky lásky, zatímco sedmé, osmé a deváté zastavení je prohloubením předchozích myšlenek v utváření zbožnosti nástroje.
2376. Jak napovídá úvodní modlitba, stojí v celé křížové cestě proti sobě velmoci, které utvářejí dějiny: na jedné straně Pán Ježíš a Panna Maria jako jeho stálá Pomocnice z pověření Otce, na druhé straně ďábel a jeho přisluhovači - a mezi oběma stranami lidská duše.
Chceme se nechat povzbudit k novému rozhodnutí z celého srdce se darovat jako nástroj mocností Božích.
238Zvláštní důraz je zde kladen na rozpracování vroucího spojení mezi Spasitelem a jeho Snoubenkou. Proto myšlenka Matky a mateřství ustupuje silně do pozadí ve prospěch Přemožitelky hada, obrazu druhé Evy.
239Nedá se také přehlédnout spojení Nejsvětější Trojice a díla vykoupení ve všech zastaveních. Toto nás má povzbuzovat, abychom naši lásku k Panně Marii utvářeli tak, aby bylo naším nejmilejším tajemstvím tajemství Nejsvětější Trojice a tajemství vykoupení a aby z nás učinila horlivé apoštoly.
Bude-li nám Bůh chtít dát milost nazírání, nalezne nás v tomto směru připravené.

Poznámka

Je možné texty recitovat, zpívat nebo kombinovat recitaci se zpěvem. Může se také rozdělit do čtyř rolí: předmodlívající se - K, dva sbory: levá a pravá strana - L a P, všichni společně - V.

Úvod - naladění

K: 240Chci, Otče, s Marií se spojit cele
a doprovázet světa Spasitele.
Kéž v jeho boji ty mocnosti zřím,
jež utvářejí svět vždy vlivem svým.
241Dej, ať jako nástroj jeho Pomocnice
mu s pomocí tvou podám slabé ruce.
Vladaři, jejž jsi z lásky stanovil,
se satanem soud aby zahájil.
242Zas stojím v středu mocností těch obou,
jež svádějí boj věčný mezi sebou
a pro Krista se znovu, svobodně
pro čas i věčnost srdce rozhodne.
V: 243Ať duše má s ním radostně kříž zdraví,
jde cestou inskriptia bez obavy.
Kéž ve všem podobám se Snoubenci,
jsem plodný nástroj pro tvé království.
244Dej, prosím, Matko, ať svůj pohled cele
upírám v hloubku srdce Spasitele
a ve mně objímá ho láska tvá
uprostřed nenávisti, záště, zla.
Amen.

I. Pán Ježíš je odsouzen k smrti

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 245Už satan pomocí svých sluhů, davu
odsoudil tebe na smrt proti právu.
Tebe, jenž spravedlnost,Pravda jsi,
Láska a Život v celé věčnosti.
246S královskou svobodou tiše přijímáš
rozsudek, v němž vůli Otce poznáváš.
Tak zcela od sebe jsi oproštěn,
připraven pro to, co chce Otec jen.
L: 247Tak Pilát, velekněží, lidu masy,
jež zavrhli svou vinou světlo spásy,
tě často odsuzují k smrti zas
a věky zní jich posměch, zášti hlas.
248Vždy, když právo, pravdu, lásku poruším,
zbaběle se tvému přání protivím,
s nimi též od tebe se odvracím
a Schönstatt o tvou lásku připravím.
K: 249S tvou Snoubenkou, jež s tebou bolest sdílí,
mou vlastní vůli usmrť v každé chvíli.
Chci radostně svých práv i cti se vzdát,
dát všechno, když si Otec bude přát.
V: 250V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

II. Pán Ježíš přijímá těžký kříž

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 251Křtem krvavým už pokřtěn máš být brzy,
tím, po němž vroucně jsi tak dlouho toužil.
Korunu bolesti máš za podíl,
jíž Otec pro nás tobě připravil.
252Zřím objímat tě s touhou kříž, v němž sklání
se výrazně k nám Boží smilování.
Co připravilo ďábla běsnění,
to přijímáš jak nástroj spasení.
L: 253Své těžké břímě vláčíš každou dobou,
na cestách sycen potupou a zlobou.
Zlem, násilím, jež snáší církev tvá,
svět vkládá kříž zas na tvá ramena.
254Od chvíle, kdys jej velkodušně přijal,
kříž září světlem, velkou cenu získal.
Kdo miluje tě, pro toho je ctí,
s tvou Snoubenkou nést symbol otroctví.
K: 255Kéž třísky kříže duše nese ráda,
jež Otec okolnostmi v cestu vkládá.
Pak inskriptio splyne s životem,
mým jednáním je Otec oslaven.
V: 256V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

III. Ježíš poprvé klesá pod křížem

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 257Tvá bedra tíží trpké břímě hříchů
a padáš, když tě kati ženou v spěchu.
Však sílu vstát ti dílo spásy dá,
vždyť ďábel dosud nebe zavírá.
258Poslání, jež ti Otcem bylo dáno
a k němuž Snoubenka tvá řekla ano,
ti zemdlít nedá, než se dokoná,
než zrušíš dlužní úpis Adama.
L: 259I dnes tě lidská vina umlčuje,
na okraj společnosti vykazuje.
Však vykupitelská tě láska vždy
zpět s Matkou tvou zve v temné dějiny.
260Ty z ovcí svých nemůžeš žádnou ztratit,
chceš vítězně je všechny Domů vrátit.
Je přáním Otce: přes ďáblovu lest,
tvé děti mají tvoje rysy nést.
K: 261Když svírá vina, přirozenost tíží,
mám nezdar, o svěřence strach se plíží,
pak, Ježíši, dej kráčet v stopách tvých,
svým světlem pojď mou slabost podepřít.
V: 262V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

IV. Pán Ježíš potkává svou Matku

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 263Křížovou cestu s tebou musí sdílet
tvá stálá Pomocnice v spásy díle.
Ji Otec po boku ti postavil,
jak Adamovi Evu přidružil.
264Bolesti moře obě srdce plní,
však rozhodnutí pevné nic nezmění:
s vůlí se Otce pevně sjednotit,
společně cestou utrpení jít.
L: 265Kdykoli k výbojům se peklo zvedá,
chceš použít tu, jež přemohla hada.
Obludu, která jícen rozvírá,
dle plánu tvého Žena zkrotit má.
266S ní sjednocen chceš duše zachraňovat,
na Otcovu je vůli upoutávat.
Vábničkou Matka tvá vždy zůstává,
jež všechna lidská srdce získává.
K: 267Tvá dobrota se, Pane, projevila,
Když‘s Schönstattu dal srdce ušlechtilá.
Kéž si ji s láskou v srdce vtiskneme
a do temnot ji doby neseme.
V: 268V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

V. Šimon Cyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 269Jsi vysílen a tak si Otec přeje,
sám abys nenesl už břímě svoje.
Posílá Šimona ti z Cyrény,
s ním trochu zklidnění a úlevy.
270Nejprve Šimon nerad pomáhá ti,
však brzy v tobě Božskou sílu cítí.
Tvůj obraz v něm tak silně působil,
že podle něj pak celý život žil.
L: 271Tak nabídnout smí tobě svoje síly
duše, jež Otcem vyvoleny byly,
by s tebou nesly znak spasení zas
ve Svatém Duchu jako světlo, kvas.
272Ač ďábel brání jim tvůj kalich píti,
na jehož dně se perly nebes třpytí,
ty přec je ve svůj obraz přetvoříš,
jak Snoubenku svou plodné učiníš.
K: 273Děkuji, že ti nabídnout smím denně
pro kříž, jejž život nese, svoje rámě.
Ať křížem rostu ve tvou podobu
a dětsky plním vůli Otcovu.
V: 274V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

VI. Veronika podává Pánu Ježíši roušku

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 275Veronika odvážně se prodrala
davy katů a roušku ti podala.
V svém soucitu se nedá ničím zmást,
ty její službu vděčně přijímáš.
276Ta služba lásky tě tak oblažila,
žes dal, aby se tvář tvá zobrazila
na roušce, kterou s díkem navracíš,
vždyť za tím skutkem ryzí lásku zříš.
L: 277Často se s tebou snoubí od té chvíle
tak mnohé ženské duše ušlechtilé
a s nezlomnou ti slouží odvahou
v tvých údech s vroucností a láskou svou.
278Kristovy jemné, čisté rysy nesou,
bez přetvářky a falše, beze lži jsou,
jak světlá stopa Krista, Marie
vždy jejich bytost hříšným světem jde.
K: 279Díky, že mnohé Veroniky stojí
i v Schönstattě, bdí nad ním láskou svojí.
Kéž nikdy neztratí se z našich řad!
My rytířsky chcem k ochraně jim stát.
V: 280V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

VII. Pán Ježíš po druhé pod křížem klesá

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 281Je každým krokem těžší dřevo kříže,
do prachu sráží tě zas jeho tíže –
neboť národy a vlády v zlobě
upírají moc nad světem tobě.
282Bláznovství kříže chápat neumějí,
proto tě vzdorně, zlobně opouštějí.
Knížeti světa radši otročí,
jenž ve věčném je drží područí.
L: 283Dnes celé lidstvo vášnivě se dělí
a v bouřích času svého mistra volí.
Zeď mezi lidmi vysoko zas ční.
Pán pozná se dle kříže znamení.
284Národy, které kříž si dají vzíti,
se brzy na to do propasti řítí.
Z ní násilník pak vystupuje v svět,
on zpupně sám chce řídit jeho běh.
K: 285Na prosby Matky nedej klesat kříži,
jej pozvedni a nech, ať z tebe září.
S tebou chci kříž zas světu přiblížit,
aby se národ šel mu poklonit.
V: 286V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

VIII. Pán Ježíš potkává plačící ženy

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 287Zraky žen pozemského jsou tak plné,
že pravá víra se k nim nedostane.
Zsinalou postavu tvou vidí jen,
ne Boha, jenž podpírá celou zem.
288S bolem ukazuješ na jejich syny,
jež spravedlnosti tvé uzří činy:
město, chrám v trosky bude proměněn,
rozptýlen národ, jímž jsi zavržen.
L: 289Zřím všude potácet se miliony,
neb jejich oči byly zaslepeny.
Tvému světlu, jež všechno prozáří,
sebeláska a satan překáží.
290Blíží se soud a po něm všichni hynou,
jež nechtěli ti věřit vlastní vinou.
Ve zmatku zpustošena bude zem,
jež pohrdla svým Božským zachráncem.
K: 291Dovol mi, Pane, Krev tvou Otci podat,
též Mariinu bolest obětovat.
Kéž i mne přijme v oběť smíření,
svůj hněv zas v slitování promění.
V: 292V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

IX. Pán Ježíš klesá po třetí pod křížem

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 293Tvé útrapy se tolik rozmnožily,
že tebe znovu k pádu donutily.
Tím vinny vyvolené duše jsou,
jež zahrnul jsi zvláštní láskou svou.
294Ty měly vítězství tvé připravovat,
však nechají se ďábly ovlivňovat.
Světa se zcela neumějí vzdát,
jím dávají se stále spoutávat.
L: 295Takoví apoštolé vždy zde stojí,
jež pouze rozmnožují bolest tvoji.
Milosti v sobě brání působit,
tak tvůj duch nemůže je naplnit.
296Tvůj nepřítel si s nimi stále hraje.
Strach má jen z toho, kdo k celosti spěje,
v němž bez výhrad jen tvůj duch činný je,
ten, který Snoubenku tvou k boji zve.
K: 297Znič, Pane, všechny výhrady mé tajné,
v záhybech duše dobře uschované,
jež uberou mé vnější činnosti
díl tvého požehnání, milosti.
V: 298V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

X. Pán Ježíš oděvu zbaven

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 299Tak skryt jsi v Otci a s ním vroucně spojen,
že obnažením nejsi znepokojen.
Své rány snášíš s tichým sténáním,
protože je to přáním Otcovým.
300Hříchy, jež plodem smyslnosti byly,
palčivou pohanu tvou zavinily.
K ní duch tvůj svobodně svůj souhlas dá,
i když vše bolestí se zachvívá.
L: 301Též v dnešním světě obnažen jsi, Pane,
neb naše temná smyslnost vždy plane.
U tebe řady hrdinů zřím stát,
jsou připraveni se ti v oběť dát.
302Tělo i duši mají bez poskvrny,
panenství utváří jich život, činy
a jen v tom vidí radost svou a čest,
potupu, bolest tiše s tebou nést.
K: 303Kéž směr mi vždy jen přání Otce dává,
pozemské bezpečí mne nespoutává.
S tebou jdu Domů v svaté jednotě,
nespouštím oči z tváře Matky tvé.
V: 304V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

XI. Pán Ježíš přibíjen na kříž

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 305Ochotně s ruce rozpjal, Spasiteli,
katanům vydáváš se nyní celý.
Údy své hřeby proraženy máš,
rány jak pozdrav Otce přijímáš.
306Když jsme se nevzdali své vůle sami,
ty za to nechceš mít už žádné přání.
Tvým vším jen vůle Otce zůstává,
v ní oporu má celá bytost tvá.
L: 307Starý had klame duše bez ustání,
aby neslyšely už Otce přání
a v sobectví šly bludnou cestou svou.
Tak temným silám k disposici jsou!
308Ty hledáš srdce, ochotná se sklonit,
vždy s vůlí Otce svobodně se spojit,
jichž chloubou hřeby poslušnosti jsou.
Tak žít má duše, jež se stala tvou.
K: 309Dej, ať vždy svobodně se rozhoduji,
že poslušnost jen vést má lásku moji,
aby se v životě mém naplnil
plán, který Otec v lásce předurčil.
V: 310V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

XII. zastavení: Pán Ježíš na kříži umírá

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 311Teď visíš tady mezi nebem, zemí,
by narodilo nové se stvoření.
Teď Všemohoucnost tak je ubohá,
Když láska tolik vroucí, hluboká.
312Abychom bezpečně šli cestou tvojí,
před smrtí odkázal s nám Matku svoji.
A z trůnu kříže poslední tvůj čin
jsou slova: "Hle, tvá Matka, hle, tvůj Syn!"
L: 313Tak duše, které na bohatství lpějí
a pravý obraz Boží opouštějí
tě přibíjí na dřevo strádání,
jež svědomí probouzí k pokání.
314Ti, kteří přehlížejí Matku tvoji,
ač ji Otec s tebou vždycky pojí,
nikdy tvé dílo chápat nemohou
s celou plností, silou, nádherou.
K: 315Kdykoli se na kříž s láskou zahledím,
kéž od pozemských se jistot odvrátím.
Pak oproštěné, volné srdce mé
se cele oddá tobě, Matce tvé.
V: 316V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

XIII. Pán Ježíš z kříže sňat a na klín bolestné Matky položen

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
P: 317Když zvítězil s nad smrtí, ďáblem, vinou,
chceš si na klíně Matky odpočinout.
Je něžné, vroucí vaše spojení,
jím jsme do plánu Otce vtaženi.
318Chce, aby oběť, kterou přinášela,
mou celou duší do věčnosti zněla:
Vykupitelská láska oběť chce,
jí naše spása dokonává se.
L: 319To všemu utrpení smysl dává,
jejž Otec, štědře s láskou nám popřává.
Zrno, které do země nepadne,
nevydá plody, samo zůstane.
320Když druhá Eva k smrti tvé svolila,
strast Adamových dětí pochopila
a v svém mateřství o to pečuje,
že každá bolest spáse prospěje.
K: 321Dej, ať vždy věrnost zachovám tvé Matce,
hluboko její jméno vpíši v srdce.
Pak vše, čím národy jsou zkoušeny,
se v jásot vykoupení promění.
V: 322V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

XIV. Pán Ježíš položen do hrobu

K: Klaníme se tobě, Spasiteli,
V: křížem svým jsi vykoupil svět celý!
323=P:
Jen krátce má tě hrobní kámen krýti,
pak slavnostně sám procitneš ze smrti
a jako vítěz z hrobu vystoupíš,
radostně otevřeš nám nebes říš.
324Je v světě spoutána moc satanova,
střed svého bytí našel vesmír znova.
Ty Pán jsi nebe, země jediný,
před ním se všechno tvorstvo pokloní.
L: 325V své církvi jdeš ke všem národům světa,
v nich království tvé k jejich blahu vzkvétá.
Se Snoubenkou tvou, nebes Královnou,
ve Svatém Duchu s tebou k Otci jdou.
326Když svět tvé tělo - církev haní, drtí,
je zabíjí, má radost z jeho smrti,
zas Boží síla život dá mu zpět.
Ta vítězně vždy tvoří nový svět.
K: 327Uč věřit mne přes utrpení, boje,
že palma vítězství je navždy tvoje.
Kéž v Schönstattu tvůj nástroj církev má,
jež vítězně jí k růstu pomáhá.
V: 328V tobě kéž nástroji jsme v Otce dlani,
schönstattskou stavíme říš zde na zemi,
ve Svatém Duchu s Matkou - Snoubenkou,
jež ďábla porážky je zárukou.
Amen.

Závěrečná modlitba:

329Před tebou, svatý kříži, poklekávám,
a radostně ti vroucí díky vzdávám.
Na tobě Pán své dílo dokonal,
svou smrtí zas nám Boží dětství dal.
330Vstup, Pane, hluboko do mého srdce,
chci zcela odevzdat se tobě v lásce.
Ty, Ukřižovaný, a Matka tvá
jste oporou, v níž doufá duše má.
331Kéž pro vás stále více duší získám,
svou sílu v boji denně za vás vydám.
Ať rozšíří se vaše království
a ve vesmíru slaví vítězství.
332Chci kříž a obraz Matky lidstvu hlásat,
spojené v symbol, v němž je naše spása;
aby to, co Otec v jedno spojil,
víc už žádný člověk nerozdvojil.
333Kéž Schönstatt tvůj vyvolený nástroj je,
jež nedělí vás a takto zvěstuje.
Pak ďábel s říší svou je přemožen
a v Duchu Svatém Otec oslaven.
Amen.